Čutaná Sedlčany

Vzhledem k velkému počtu omluvenek na tento trénink, bylo otázkou zda se vůbec bude něco hrát, případně co. Když se nás sešlo 6, rozhodli jsme se, že se půjdeme převléknout, protože Pišulka a Hajčus oznámili, že přijdou později a tedy jsme s nimi počítali.

Po té co jsme zahájili trénink akcí a střelby přišel ještě dárek, ale kolem 20:10 už jsme byli trochu nervózní, zda dorazí i oba tiskaři. Naštěstí přišli. Kvótu při, které hrajeme házenou jsme tedy nesplnili o jednoho muže či ženu. Kolem 20:25 jsme tedy započali hru, které se odborně říká kopaná, nebo chcete-li fotbal. Absence Karla způsobila, že opět muselo dojít k rozdělení týmů dle barevnosti trik. Tentokrát na světlé a tmavé.

Světlí: Hary, ŠiMi, Dáreček, Malda, David

Tmaví: Kuba D., Katka, Šimi, Hajčus

Světlých bylo tedy o jednoho více a za stavu cca 7:0 nebo 8:1 se rozhodli, že budou hráče navíc střídat. Největším problémem pro světlé pak bylo jak střídat, aby to bylo aspoň trochu spravedlivé, jejich nápor totiž trval a vystřídavší hráč si obvykle na střídačce ani neodpočinul, jak byl rychle střídán.

Hra světlých byla plná pohybu a krásných kombinací a samozřejmě bezchybného zakončení. Jejich převaha byla tak veliká, že útočníci zpočátku počítali krom celkového skóre i vlastní statistiky a nebylo divu, že každý z hráčů světlých dal více branek než tým tmavých dohromady. Výjimkou potvrzující pravidlo byl David, který hrál zezadu, režíroval celou hru, ale střelecké štěstí z počátku neměl a první branku vsítil za stavu cca 15:5. Koho ze světlých vyzdvihnout? Všechny, Dárek je skvělý koncový hráč, ŠiMi mate své soupeře neuvěřitelným pohybem, který od něj nikdo nečeká, David vzadu jistota, která ještě zásobuje přední linie přesnými pasy, Malda je neuvěřitelně pracovitý typ hráče, kterého můžete postavit kamkoliv a vždy odvede svou práci na výtečnou. Pyšulka je bojovník, který by soupeře raději zakousl, než by mu dovolil skórovat a v obraně jakéhokoliv týmu nenahraditelný.

To družstvo tmavých se po úvodní sprše jen těžko hledalo. Míč se pro ně zdál být zakletým nebo lépe řečeno prokletým. Situaci, která přesně vystihuje jejich nemohoucnost byla ta, kdy rozehrávali nepřímý kop proti bráně tmavých zhruba metrové vzdálenosti od branky soupeře. Cca 2 vteřiny světlí inkasovali, aniž by bránu tmavých jakkoliv ohrozili. Ovšem postupem času se i tmavý tým zvedl a začal předvádět hru na kterou jsme od jejich hráčů zvyklí. Katka přesně kombinovala, Hajčus naběhal neuvěřitelně mnoho kilometrů a Šimi opět přesvědčil, že jeho kreativita je bezmezná a svým kousky uváděl k úžasu všechny přítomné. Jen Kuba ještě nestačil shodit potřebný počet kil a tak nebyl takovou hrozbou pro soupeřovu bránu jakou býval před Vánoci, ale objektivně je nutno podotknou, že i on měl své světlejší chvilky.

Cca 5 minut před závěrem poslal ŠiMi Katku předčasně do sprchy /z důvodu nutnosti odjet včas/ a přestoupil do trápícího se družstva tmavých. A jakoby mávnutím proutku se hra zcela obrátila, tmavých bylo najednou plné hřiště a protože se začalo počítat od znovu, šli tmaví do dvougólové „loterie“ s tří gólovým náskokem. O loterii se však nejednalo, tmaví se rozhodli, že všechny jejich závěrečné góly vsítí Hajčus, a přestože toto oznámili i soupeřům, jejich převaha byla taková, že všechny tři závěrečné góly skutečně vsítil Martin a hru tím ukončil.

Na příští trénink se pokuste dorazit v co nejvyšším počtu ať se navrátíme ke sportu, který nám jde přece jen o něco lépe.

Sportu zdar a házené zvlášť

ŠiMi